O autorovi
Vojtěch Štolfa (1921 – 2002) scénograf, malíř a grafik
Narodil se 12. prosince 1921 v Kojetíně na Hané.
Byl posluchačem zakládajícího ročníku Školy umění ve Zlíně, založené Janem Baťou, kde působili profesoři Richard Wiesner, Jan Sládek, Albert Kutal (1939 - 1945).
Ve studiích pokračoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze v letech 1945-1950 (prof. Josef Kaplický). Od roku 1962 působil jako umělecký šéf výpravy Státního divadla v Brně, kde spoluvytvářel základní scénicko-výtvarný profil souborů státního divadla do roku 1986.
Ve svých návrzích nezapřel primérní malířské vidění, jeho základní přístup je vždy rozhodnut barevným výrazem a vyjádřením. Tím obohatil mosaiku české scénografie o senzitivně jemný, v prostředcích ryze výtvarný přepis dramatické předlohy. Barevnost, která souvisí i s jeho školením u Sládka a Kaplického jej činí prvořadým výtvarníkem české operní klasiky: Smetanovy Prodané nevěsty s moderním a přece tolik lidovým ornamentem, něžně melancholických Dvou vdov nebo Dalibora, v němž výtvarný návrh vychází z ducha vladislavské gotiky.
Dále vzpomeňme Janáčkovy Výlety pana Broučka s vtipně zvoleným symbolem nebo Foerstrovu Jessiku, v níž kresba detailu i jeho výsledné jevištní pojednání nese charakteristický rys citlivého kreslíře a dekoratéra. Není to jen česká klasika, které přinesla Štolfova výtvarnost na scénu to nejpoetičtější ztvárnění: Shakespearův Romeo a Julie, Ibsenův Petr Gynt, v dekorativně symbolickém detailu Boris Godunov či Delibesova Coppélia. Soustředěním na symbolizující detail nebo samoznak předváděného dramatu (Dafnis a Chloe, Královský hon na slunce, Hoffmanovy povídky, Náměstek) přenáší Štolfa do dramatické atmosféry, kde dovede i architektonicky vybudovat jevištní prostor. Štolfovým nejvlastnějším výrazem je křehkost a citlivost malíře, který i současnému ztechnicizovanému divadlu dovedl zachovat kouzlo linií a barev.
Vedle scénografie se Vojtěch Štolfa soustavně věnoval kresbě, malbě a grafice. Vytvořil četné práce společenského charakteru - leptaná skla, vitráže, užitou grafiku, plakáty aj. Byl hluboce zaujat přírodou, především květinami a travami, jejichž podivuhodnou architekturu zachytil ve svých kresbách. Tato náklonnost ho přivedla ke spolupráci s botaniky a vědci-autory (publikace květy Moravského kraje, Kvety Tatier, Teplomilná květena jižní Moravy, Trávy, Mohelenská step, Květnice a příroda Tišnovska, květy Moravského krasu 2000, Trávy a obilí, Jakub Deml "Moji přátelé", Rybník "Kolečko" u Tovačova).
V roce 2001 uspořádal Vojtěch Štolfa spolu s MěKS Kojetín výstavu v Kojetíně s názvem Kresby - květiny - divadlo. Na vernisáži této výstavy, 17. srpna 2001 byla slavnostně pokřtěna kniha Rybník "Kolečko" u Tovačova autorů Jiřího Šírka, Vojtěcha Štolfy a Jiřího Polčáka. Vojtěch Štolfa zemřel v Brně dne 4. září 2002.
Výběr z díla:
Nástěnná malba - ZŠ Bílovice
Sgrafitto – rekreační středisko ZJŠ Vírská přehrada
Al secco Liška Bystrouška – gymnázium Janouškova, Brno, 1958
Vitráž Život, leptané sklo – ZŠ Botanická, Brno, 1959
Vitráž pro restauraci Napoleon, Brno, 1961
Keramická stěna v recepci hotelu Slavia, Brno,
1961 Dřevěná stěna v obřadní síni, Brno-Černá Pole, 1967
Skleněná stěna v Interclubu hotelu International, Brno, 1970
Vitrážní stěna – sodovkárna Břeclav, 1976
Štuk Trávy pro bývalý KNV JmK, Brno, 1981
Vitráže Vyletěl pták, Podzim a Hudba, zámek Orlová, 1982-1984
Vitráž pro obchodní dům Prior, Brno, 1983
Literatura:
Dufková Eugenie: Vojtěch Štolfa: malíř a scénograf, Brno: CERM, 2001. ISBN 80-7204-223-8.
Slovník českých výtvarných umělců od roku 1945, díl 17., Ostrava: Výtvarné centrum CHAGALL, s. 92, 2010. Editor: Alena Malá. ISBN 80-86171-27-2.
Webový odkaz:
http://mekskojetin.cz/galerie-rodaku/vojtech-stolfa